V rámci postupného rušení nouzových opatření zveřejnila Komise dne 16. dubna soubor nástrojů EU, vytvořený členskými zeměmi, pro využití mobilních aplikací pro sledování kontaktů a varování v reakci na šíření COVID-19. Je to velmi aktuální a vítaná iniciativa především kvůli tomu, že některé země začaly pracovat na svých vlastních opatřeních, a to často za vyhlašení stavu nouze a upozadění základních práv. Polsko bylo jednou z prvních západních zemí, které zavedly aplikaci shromažďující velké množství osobních údajů, včetně lokalizace lidí a digitálních fotografií, s cílem bojovat proti pandemii.
Opatření v členských zemích
Podle informací z členských zemí využila více než polovina zemí Unie údaje telekomunikačních společností pro sledování pohybu občanů v rámci nouzových opatření. A to i přes upozornění úřadů pro ochranu údajů v některých zemích, že není možné telekomunikační údaje o poloze anonymizovat.
| Země | Opatření |
|---|---|
| Rakousko | Rakouský telekomunikační operátor A1 potvrdil, že provedené analýzy celkového pohybu lidí jsou k dispozici vládním agenturám. |
| Belgie | Data Against Corona Taskforce byla zřízena ministry zdravotnictví a digitální agendy. Úkolem je analyzovat anonymizovaná data telekomunikačních společností za účelem posouzení šíření viru a identifikace vysoce rizikových oblastí. |
| Bulharsko | Nedávno byl přijat zákon o opatřeních a akcích, které mají být přijaty během mimořádné situace. Pozměňuje komunikační zákon, aby umožnil policii požadovat údaje telefonních a internetových operátorů o osobách umístěných do povinné karantény s cílem sledovat jejich pohyb, sledovat kontakty a vymáhat karanténní opatření. Poskytovatelé internetového připojení jsou povinni uchovávat uživatelská data po dobu šesti měsíců a na požádání je předat policii. |
| Chorvatsko | Parlament nedávno projednával návrh na změnu zákona o elektronických komunikacích. Cílem tohoto návrhu je usnadnit úřadům přístup k údajům o poloze lidí, kteří jsou v předepsané izolaci. |
| Česko | Plánuje se zavedení systému chytré karantény ke sledování pohybu pozitivně testovaných osob. Systém vyžaduje, aby tyto osoby souhlasily se sdílením údajů ze svých mobilních telefonů a platebních karet za účelem sledování kontaktů. |
| Kypr | Podle místních zpráv připravoval ministr zdravotnictví nová opatření k boji proti COVID-19, která by mohla zahrnovat elektronické sledování infikovaných lidí prostřednictvím náramku na ruce či kotníku. |
| Francie | Mobilní operátor Orange potvrdil, že začal sdílet agregovaná a anonymizovaná geolokační data s veřejným výzkumným ústavem Inserm. Země dosud nepřijala žádnou konkrétní iniciativu v oblasti sledování polohy, ale zvažuje strategii digitální identifikace osob, které byly v kontaktu s infikovanými osobami. |
| Německo | Deutsche Telekom veřejně oznámil, že sdílí anonymizované údaje o poloze svých uživatelů s Robert-Koch Institute, výzkumným ústavem a vládní agenturou odpovědnou za kontrolu a prevenci nemocí. Země v současné době zkoumá možnosti zavedení aplikace pro sledování nových infekcí a sledování kontaktů. |
| Irsko | Připravuje se spuštění aplikace pro usnadnění sledování kontaktů. Je využita technologie Bluetooth k detekci zařízení v těsné blízkosti a k uložení dat o takových kontaktech, pro usnadnění sledování kontaktů v případě infekce. |
| Itálie | Úřady spolupracují s mobilními operátory na analýze agregovaných údajů za účelem sledování pohybů lidí. Vláda také oznámila zřízení národní pracovní skupiny pro přezkum a výběr technologických řešení k boji proti šíření COVID-19. |
| Polsko | Polské ministerstvo digitalizace vydalo aplikaci s názvem Domácí karanténa, která má zajistit dodržování karanténních opatření. Účty se automaticky vytvářejí pro všechny v karanténě a od uživatelů se požaduje pravidelné odesílání geograficky umístěných selfies, aby prokázali, že jsou doma. Při nedodržování je upozorněna policie. Údaje se uchovávají po dobu 6 let. |
| Slovensko | Zákon Lex korona přijatý 25. března umožňuje Úřadu veřejného zdravotnictví používat údaje telekomunikačních operátorů ke sledování pohybu osob infikovaných COVID-19 a osob v povinné karanténě, a to na základě jejich souhlasu. Policejní a tajné služby mají přístup k těmto údajům a po obdržení soudního příkazu mohou danou osobu identifikovat. |
| Slovinsko | Byl navržen zákon, který by policii umožnil lokalizovat a sledovat jednotlivce, kteří se rozhodnou pro izolaci namísto povinné karantény. Kvůli silné kritice byl zákon přijat bez kontroverzních ustanovení. |
| Španělsko | Plánuje se využití údajů o poloze mobilního telefonu ke sledování pohybu lidí, aby bylo možné posoudit dodržování zákazu vycházení. Údajně hodlá ministerstvo zdravotnictví použít údaje o poloze ke spuštění aplikace, která upozorní uživatele, aby provedli samovyšetření. Sledovací aplikace již byly spuštěny v Katalánsku a Madridu. |
Doporučení v souboru nástrojů
I přes to, že je možné souhlasit se základním obrysem těchto doporučení, je ďábel se jako obvykle skrývá v detailech. Také bych uvítal ambicióznější návrh Komise s řádným vymáháním namísto doporučení. Nicméně čtyři základní požadavky na sledovací aplikace stanovené v souboru nástrojů jsou na místě:
- Dobrovolnost: Dobrovolné používání aplikací je důležité pro zajištění, že aplikace budou používány pouze se souhlasem uživatelů a v souladu se současnými zákony na ochranu údajů. Zároveň by rozsah těchto doporučení neměl být omezen pouze na dobrovolné aplikace (viz výše uvedený příklad Polska).
- Schválení národním zdravotnickým úřadem: Je také klíčové, aby žádosti musely být schváleny národním zdravotnickým úřadem, protože nejdůležitějším úkolem těchto aplikací je sledování řetězců přenosu infekce uvnitř země a přes hranice. Tím by se také zajistilo, že aplikace na sledování kontaktů budou používrány pouze pro účely veřejného zdraví, nikoli pro účely politické.
- Ochrana osobních údajů—osobní údaje jsou bezpečně šifrovány: Toto je absolutní požadavek pro každou aplikaci. Lékařská data jsou citlivá data, a i ve fyzickém světě jsou chráněna za zvláštních podmínek. Byly by však vítány i další záruky bezpečnosti jako je například decentralizované ukládání dat.
- Odstranění jakmile již není potřeba: Časovou lhůtu pro používání jsem obhajoval především proto, že může zajistit pouhou dočasnost zásahu do základních práv. Je však poněkud nešťastné, že doporučení nestanoví žádnou konkrétní lhůtu, ale pouze uvádí nutnost odstranění jakmile aplikace nebude potřeba.
Kromě těchto pilířů považuji za klíčové také následující:
Soubor nástrojů není omezen pouze na funkce sledování kontaktů a varování. Členské země zváží další využití, jako je sledování příznaků. Je důležité informovat uživatele o takových funkcích od začátku a zmocnit je k souhlasu s tímto použitím.
Soubor nástrojů také rozpracovává, jak zabránit šíření škodlivých aplikací: obchody s aplikacemi budou muset spolupracovat na odstranění škodlivých aplikací a propagovat vládní aplikace. Budou tedy muset monitorovat své vlastní služby, aby zjistili, která z aplikací je oficiální a která nikoli. Toto by se nemělo stát zadními vrátky budoucích pravidel pro platformy, které by ukládaly obecnou povinnost sledování.
Používání Open Source Komise výslovně doporučuje s cílem podpořit transparentnost a interoperabilitu. Jedná se o velmi důležitý požadavek, který může například pomoci ověřit, zda aplikace funguje v souladu s pravidly ochrany údajů. Bohužel ale hackathon organizovaný Komisí, který se koná tento víkend, podporuje používání proprietárního softwaru, což je v rozporu s touto iniciativou. Společně se 33 poslanci Evropského parlamentu jsme Komisi vyzvali, aby to změnila.
Ač je soubor nástrojů užitečnou pomůckou, tak mlčí o některých nejasných ustanoveních ve společném evropském plánu Komise směřujících ke zrušení opatření pro omezení COVID-19, jako je participativní dohled, který má doplňovat informace shromážděné orgány o údaje o historii vyhledávání a interakci na sociálních sítích. Opravdu nepřesná a zbytečná data, která by se neměla používat pro účely řešení COVID-19.