České předsednictví v Radě Evropské unie

Předem promarněná šance?

České předsednictví v Radě Evropské unie

Předem promarněná šance?

Od minulého týdne předsedá Radě Evropské unie Německo, které převzalo vedení od nejmladšího členského státu, Chorvatska. Za své hlavní priority si největší ekonomika Unie vytyčila pomoc při zotavování ze současné pandemie, stejně jako ochranu klimatu či digitalizaci. Přesně za dva roky čeká Česko stejná odpovědnost. Po Francii přebere pomyslné žezlo a bude mít možnost posílit svůj hlas a pozici v Evropě.

Rozpočet českého předsednictví

Bohužel již v současné chvíli jsou možné velké ambice zastíněny rozhodnutím vlády, která v říjnu minulého roku potvrdila snížení rozpočtu na předsednictví na 1,24 miliardy korun. Pro kontext dobře slouží objem financí alokovaných na první české předsednictví před jedenácti lety, který činil 3,75 miliardy korun (v dnešních cenách zhruba 4,3 miliardy korun). Vzhledem k datu schválení není možné propad oproti roku 2009 o více než 70 % svádět na vrub prohloubení státního schodku v souvislosti s nemocí COVID-19. V tomto ohledu tedy jasně stojím na straně ministra zahraničí Petříčka, který na rizika spojená s podfinancováním upozorňuje. Legitimní je i kritika dlouholetého velvyslance při EU Jakuba Dürra, jenž vnímá rozpočet jako podfinancovaný.

A jiné země?

Jak je na tom Česko ve srovnání s dalšími členskými zeměmi, které se chystají na předsednickou roli? Například Slovinsko plánuje na předsednictví vydat v přepočtu přes 2 miliardy korun, což je vzhledem k velikosti země (populace 2 miliony a pětinové HDP v porovnání s Českem) znatelně více. Slovinští politici na rozdíl od premiéra Andreje Babiše, který úspory vehementně obhajuje, vidí potenciál, jenž může úspěšné předsednictví pro malou členskou zemi přinést. Stejně tak Slovensko do svého předsednictví před čtyřmi lety investovalo okolo 70 milionů EUR, tedy přibližně o 600 milionů Kč více, než má v plánu utratit Česko.

Vláda význam českého předsednictví podceňuje

Pokud chceme být na evropské úrovni více slyšet, pak musí být vláda ochotna alokovat prostředky na propagaci naší země i na zaplacení odborníků, kteří budou schopni efektivně koordinovat jednání Rady. Na konci roku 2022 budou pravděpodobně na stole témata spojená s regulací Internetu, ochranou životního prostředí a průmyslovou politikou, jež budou mít zásadní vliv na podobu evropského prostoru. Vláda tedy musí udělat vše proto, aby české předsednictví proběhlo bez sebemenších komplikací.

Ostatně na naše historicky první předsedání Radě nemáme nejlepší vzpomínky: pád vlády v průběhu našeho předsednictví. I proto bychom si měli za dva roky dát záležet na co nejlepší realizaci, stejně jako na správné určení priorit. S třetinovým rozpočtem oproti roku 2009, se stážisty jako náhradou za profesionály a s on-line konferencemi namísto fyzických jednání v Bruselu se tyto cíle budou naplňovat jen stěží.


Viz také