Během koronavirové krize jsme byli svědky bezprecedentního množství dezinformací. Mnoho lidí i organizací šířilo nepravdivé informace ve snaze profitovat na strachu a nejistotě lidí. Jednalo se například o nejrůznější konspirační teorie o původu pandemie či podvádění spotřebitelů reklamou na nevhodné léky.
Sjednocená evropská iniciativa proti dezinformacím
Právě proto se Komise rozhodla šíření dezinformací řešit a pojednává o tom ve svém dokumentu. Sjednocenou evropskou iniciativu proti dezinformacím podporuji. Měla by však zahrnovat i jasné záruky zabezpečení svobody projevu v případě nesprávného vyhodnocení obsahu.
Od jasné definice přes rychlou akci na ochranu obětí až po záruky
V prvé řadě je nezbytné jasně říci, co máme termínem “dezinformace” vlastně na mysli. Bez toho by boj s dezinformacemi—zvláště během mimořádného stavu—mohl velmi snadno vést k cenzuře (jasným příkladem je Maďarsko). Zároveň je třeba si uvědomit, že svoboda projevu se nevztahuje jen na “informace” nebo “myšlenky”, které jsou všeobecně příznivě přijímány nebo považovány za neurážlivé či zdánlivě neškodné. Narozdíl od nejrůznějších kontroverzních či negativně přijímaných názorů je důležitým charakteristickým prvkem dezinformace úmysl klamat, způsobit újmu veřejnosti anebo dosáhnout ekonomického zisku.
Dále musíme stanovit, kdo může rozhodovat o pravosti, přesnosti nebo původnosti obsahu. Doposud jsme se místo legislativy spoléhali na samoregulaci průmyslu na evropské úrovni, kterou se snaží zajistit Kodex zásad boje proti dezinformacím. Soukromé společnosti jsou jím pověřeny rozhodováním ve věcech svobody projevu a monitorují tak podezřelé aktivity na svých platformách. Nicméně toto nastavení kontrol může mít negativní dopad na veřejnou debatu, zvláště pokud není k dispozici žádný prostředek nápravy pro případy, kdy byl obsah nesprávně vyhodnocen. Toto dosud nebylo Komisí upraveno, a to navzdory kritikám. Namísto toho jsou stále další společnosti nabádány k připojení se ke Kodexu.
Právě k absenci řešení nápravy pro oběti nesprávného označení či vyhodnocení obsahu mám výhrady, i když v zásadě podporuji tuto novou iniciativu k vytvoření větší transparentnosti v reklamě a v činnostech prováděných platformami. Dalším problematickým a dlouho diskutovaným tématem, proti němuž mám výhrady, jsou filtry. Snahu zajistit lepší přístup pro výzkumné pracovníky a pro kontrolu pravdivosti informací vítám. Je však nutné financování rozšířit i na nevládní organizace, protože velká část iniciativ v tomto odvětví je vedena právě jimi.