Zatímco Evropská unie je v počáteční fázi projednávání zákona o digitálních službách (tedy budoucí regulaci Internetu), Francie jako jedna z nejsilnějších zemí v Radě pokračuje ve své vlastní legislativě. Ve středu 13. května bude přijat francouzský zákon proti projevům nenávisti na Internetu, též známý jako Avia law, jehož tváří se stala poslankyně Leatitia Avia, která je sama častou obětí kyberšikany. Tento zákon upravuje chování platforem ohledně nenávistných projevů on-line a byl již dříve odhlasovaný Národním shromážděním.
Původní text
Původní znění návrhu zákona, který byl Komisi předložen, zavádí extrémně přísná pravidla pro on-line platformy (tedy sociální sítě jako Facebook, Twitter apod.) pro řešení nezákonného obsahu on-line. Pokud bude přijat v této verzi, bude obsahovat:
- Striktní povinnost provozovatelů platforem (např. sociálních sítí) odstranit nevhodný obsah do 24 hodin.
- Extrémně široký seznam toho, co představuje nezákonný obsah. To zahrnuje jak na první pohled snadno rozpoznatelný nezákonný obsah, tak i takový, který vyžaduje kontextové posouzení platformou, aby se dalo určit, jestli se opravdu jedná o obsah nelegální.
- Pouze omezenou sadu povinných informací v oznámeních a chybějící přesné umístění k nalezení nezákonného obsahu (tedy URL).
- Povinnost zabránit redistribuci již odstraněného obsahu.
Dlouho kritizovaný text
Text zákona je poměrně kontroverzní a kromě Evropské komise a České republiky jej kritizovalo mnoho organizací.
Evropská komise ve svém odůvodněném stanovisku uvedla, že návrh porušuje články 3, 14 a 15 odst. 1 směrnice o elektronickém obchodu. Přesněji řečeno, že návrh zákona bude pravděpodobně představovat omezení volného přeshraničního poskytování služeb v rámci informační společnosti, které umožňují společnostem poskytovat služby bez omezení kdekoli v Evropě. To by znamenalo další fragmentaci jednotného digitálního trhu. Zároveň je pravděpodobné, že kombinace striktního časového rámce, širokého seznamu nezákonného obsahu, o jehož zákonnosti rozhoduje platforma, a chybějícího přesného umístění obsahu, může přispět k nepřiměřenému zatížení on-line platforem a k nadměrnému odstraňování obsahu. Navíc, aby platformy vůbec byly schopny plnit tyto povinnosti, byly by nuceny využívat obecné automatické filtrování obsahu, což by bylo neslučitelné s čl. 15 odst. 1 směrnice o elektronickém obchodu.
Česká republika kritizovala návrh zákona za to, že je v rozporu s hlavními zásadami stanovenými směrnicí o elektronickém obchodu, a to pravidlem týkajícím se odpovědnosti poskytovatelů hostingových služeb a zásadou zakazující obecné sledování. Rovněž považovala za důležité, aby jednotný digitální trh nebyl nadměrně regulován.
Níže jsou k dispozici stanoviska některých organizací, které se proti návrhu zákona vyslovily:
- Stanovisko Národní poradní komise pro lidská práva.
- Stanovisko Ligy pro lidská práva.
- Stanovisko European Digital Rights.
- Stanovisko EuroISPA.
Co se bude v Parlamentu dít dál
Podle evropského postupu oznamování týkajícího se regulace produktů a poskytovatelů informačních služeb, měla Francie povinnost vzít v úvahu podrobná stanoviska, odpovědět a vysvětlit kroky, které se chystá učinit. Zatím nevíme, zda a jak přesně Francie tuto povinnost splnila, a proto jsem se na to jako poslanec Evropského parlamentu zeptal Evropské komise.
Parlament v současné době pracuje na doporučeních k aktu o digitálních službách (Digital Services Act), který bude reformovat pravidla, jak on-line platformy musí řešit nezákonný obsah online. V několika výborech pracuji na stanovisku Evropského parlamentu, jak by měla vypadat budoucí regulace Internetu. Více informací o mé práci na toto téma najdete na mém blogu.